Neustále mi někdo říká, co mám dělat. Ne že bych, jako otec, nedělal to samé, ale už mě to, no, jak jen to říct slušně, sere. Sere mě, že mi někdo říká, co mám poslouchat, co mám jíst, s kým se mám stýkat, kde mám pracovat a další a další. Ale pojďme si ukázat, co jako. Jako co jsem tím chtěl říct.

Hudba. Když řeknu, že poslouchám Kluse, tak jsem automaticky debil. Když řeknu, že si s klidem poslechnu něco z české rapové scény (ty vole Jelene, uvědom si, kolik ti je let), automaticky jsem objednaný na psychiatrickou léčebnu. Btw… tohle raději fakt nikomu neříkejte.

Jídlo. Jelene, nežer. Cywe, podívej se, jak vypadáš. Ale víte co? Víte kolik peněz stál tenhle pupek?

Lidi. Já se budu bavit s kým chci, jak chci a kdy chci. Pak se nedivte, že u vás zazvoním ve 3 ráno,  si jako chci povídat.

Práce. Ano. S… no kdo sleduje moji osobu na sociálních sítích, ví moc dobře, která bije.

Blá blá blá. Tímhle slintem jsem chtěl jen říct, že život bude jen takový, jaký si ho uděláte. Je to váš život, je to jen na vás.

P.S.: A bude hůř. Zapřísahal jsem se, že podobné věci budu psát častěji.

P.P.S.: Nic jsem nepil!

Nejlepší hosting - WEDOS.COM


Post Navigation