Dneska ráno jsem dorazil do továrny ale opravdu v žalostném stavu. A kupodivu to nebylo způsobeno alkoholem, drogami či nedostatkem spánku (při mých problémech se spaním opravdu divné). Byl jsem zkrátka unavený. A tak jsem si říkal, jak s tím člověk může bojovat.

Přišel jsem k mašině, tento týden jsem byl povolán jako záloha, páč jsou dovolené, stál jsem a čuměl do prázdna. Po několika minutách jsem si došel pro kafe, pořádně silné a nahrnul ho do sebe. Málo platné. Tenhle stav mohl trvat skoro čtvrt hodiny, nebo tak nějak a pak se to zlomilo. Začal jsem konečně něco dělat.

Bojovat s nemocí nazvanou Pracus Nechucus je opravdu boj v tom pravém slova smyslu. Ano, chci se zeptat, jak s tím bojujete právě Vy, ale nejdřív s dovolením první já. Když je opravdu nejhůř, jako bylo právě dneska, vykašlu se na nějaké pospíchání, v klidu si dám kafe, popřemýšlím, přečtu si noviny nebo cokoli jiného, co nesouvisí s prací. Pak zatnu zuby, hluboký nádech a hurá do toho. Nic světoborného. Ale ta tenká linie, kdy si člověk řekne „Seru na to!“ je velmi malá. Je pravda, že ne vždy se mi to povedlo až do zdárného konce, ale tak už to prostě je.

Takže. Jak s fenoménem nechutenství hlavně po ránu bojujete právě vy? Máte nějaký osvědčený recept?

Flattr this
Nejlepší hosting - WEDOS.COM


  • Mně pomáhá baviscilín.

  • Já se prostě přemáhám, od první práce od školy, to je normální.

    Zajímavý ale je, že o mě lidi říkají že jsem dříč od přírody – kua kdyby věděli. ;o)

Post Navigation